San Diego a spol!

Ahoj pratele!

predvcerejsek se docela vydaril. Vstal jsem hodne pozde. Asi v 11. Docela nervozne jsem stravil asi hodku a pul na netu, protoze porad este nemam couchsurfing v New yorku, coz me trochu deprimuje, ale nejak ne a ne se mi nekdo ozvat.
Kolem 1 jsem konecne vypadl. Mym cilem byla slavna plazova promenada Santa Monica. LA je mesto obri, proto mi trvalo asi hodinu dvacet nez jsem se tam dostal. Trochu jsem pozevlil, napsal dva pohledy, neco nafotil a presvedcil se, ze more je v tuhle rocni dobu fakt studene. Otocil jsem to a jel zpatky do NOHO.
Posledni destinaci bylo Universal City. Jakoby mesto, ktere si pro svoje ucely bacuju samotne filmove studio. Klasicky neuveritelne turisticke, takze hlava na hlave. Povecerel jsem v Subway (V zasade se stravuju jen tam, hamburgery v zadnym!) Rozhodl jsem se, ze dneska dam Ronovi pokoj a zajdu zase po dlouhe dobe do kina. Vybral jsem si zbrusu novy kousek od Fernanda Meirrese Blindness, ktery je inspirovany knihou portugalskeho drzitele nobeolovy ceny Jose Saramaga. Musim rict, ze lepe jsem si vybrat nemohl. Naprosta pecka. Kdy to dorazi do cech je mi zahadou. recnezi bych si klidne I napsal! (Tjo, ja uz se tesim na filmkabinet zas)

Vcerejsek jsem stravil v malebnem kalifornskem meste San Diego. Naplno lituji, ze jsem v Los Angeles stravil tolik casu. Mel jsem odjet uz v nedeli. Nuze neda se nic delat. Musim se spokojit s tim co mam – 24 hodin cisteho casu. Dorazil jsem kolem 10. Skocil jsem nejprve do hostelu, kde jsem nechal kufr. Nechtelo se mi to nijak dramatizovat, takze jsem cely den stravil na pobrezi. Sami uvidite na fotkach, ze je to opravdu nadherna podivana. Nachodil jsem opravdu obri vzdalenosti. Z monotonosti chuze me vyvedla pouze prohlidka namorni lode Midway. Opet obri expozice, ktera zahrnuje prohlidku cele lode za doprovodu predtocenych komentaru. No to ani nezminuju asi 10 letadel na palubnim levelu. Jako fakt je to nekdy smrtici. Takove mnozstvi informaci, ze to cloveka uplne odrovna. Ani jsem se nepokousel videt vsechno. Na 7 jsem mel nasmlouvanou veceri v hostelu. Meli jsme moc povedene testoviny. Varil postarsi pracovnik Bart.
Urcite mate zatim pocit, ze vsechno probihalo podle planu. Do vcerejska ano. Kratce po veceri mi zazvonil mobil. Volal mi majitel autobusove spolecnosti, ze zrusili muj bus do San Francisca. Nebyl moc cas na hrdinstvni, musel jsem zacit jednat. Nejprve jsem zkusil vlak. Tu ideu jsem musel vyloucit, protoze prebytecnych 11 hodin opravdu nemam. Logicky i kdyz nerad (mam lehce rozporuplne zkusenosti) jsem sahl po autobusove spolecnosti Greyhound. Povedlo se mi najit spoj, ktery by me mel dostat do San Francisca vcas. Jedinym minusem je, ze jsem musel dneska vyrazit z hostelu kolem 6.
Konecne jsem se uvolnil a sel jsem se bavit s lidmi z Hostelu. Muzu vam rict, ze jsem doposud nic podobneho nezazil. Je to teprve muj druhy hostel, ale stejne. Vypada krasne, je cisty, pracuji tam sami prijemni lide a hosti jsou taky bajecni. kolem 10 jsme ja, kanadan Vince a nemec Jens zapadli do baru, ktery je primo soucasti hostelu. Par lidi hralo bowling na nintendu Wii. Za nejakou dobu se k nam pridali dalsi lidi vcetne personalu hostelu. Otocil jsem do sebe 3 heinekeny (v prubehu vecera, ne najednou!!!), rozloucil se a upaloval tlacit ucho.


Vlak jsem stihl. Jsem na ceste do LA. Tam budu asi muset chytnout taxik, protoze nez bych se tam dostal sockou, asi bych umrel. No a pak skoro 8 hodin na buse. Beru to ale s rezervou. Cekam ze to bude kolem 9. V San Franciscu bych mel byt kolem osme devate hodiny vecerni. Neco v rychlem tempu slupnu a mozna sjedu k Jackovi, pac mam pocit, ze jsem u neho nechal knihu. No a v pul jedne rano letim do DC. Nutno rici, ze vtipne presedam v Denveru. uprostred noci. Diky casovemu posunu bude v DC asi 1 hodina odpoledne. Zaskocim za sympatakem Ranajoyem a pudem na kavu. Pak dlouho ocekavany koncert Hot Chip. Pak hura do NYC!