small talk boy

počasí, politika, zprávy ... znáte to?

středa, listopadu 19, 2008

Děti mám upřímně rád!




Zdravim po dlouhé pauze. Ten tlak už se nedal vydržet. Tomáš (kačák) mi včera promluvil do duše a řekl: Ty na ten svůj blog nic nepíšeš. V tu chvíli se ve mě něco zlomilo. Měl bych něco napsat. Dneska jsem v práci, takže ideální příležitost. (K psaní mi hrajou velmi slušně Oasis – Falling Down, asi můj nejoblíbenější song z nového alba).
Nebudu se vracet k hříšnému Brnu, jak mě inženýrka vybízí. Pro mě je to natolik dekadentní zkušenost, že je mi velice nekomfortní se k tomu jakkoli vyjadřovat. Navíc ctím anonymitu všech účastnic. Já osobně jsem se stal terčem neuvěřitelně sofistikované formy psychologického teroru. (Už se vám někdy stalo, aby se každý začal smát, pokaždé kdy otevřete pusu,nic moc, co? ) U toho bych zůstal asi.


Velmi vehementně jsem začal hledat práci a docela brzo se na mě usmálo štěstí. Do hledání jsem šel s následujícími cíli. CHCI PRACOVAT S LIDMI, CHCI VYUZIVAT CIZI JAZYK, CHCI DELAT NECO KRETIVNIHO. Asi po dvou týdnech se mi ozvala paní z mateřské školy, která hledala náhradu za svojí neposlušnou lektorku. Na interview mi bylo zhruba v první minutě jasné, že práci dostanu (Musela být asi zatlačená do rohu, protože zkušenosti s prťaty nemám). Vysvětlila mi, že školka je v Petrovicích (hodně vzdálená část Prahy) a budu mít 3 půlhodinové bloky dvakrát týdně. Byl jsem z toho docela paf. Dostal jsem asi 40 stránkovou příručku, jak učit děti. Plus X dalších materiálů, které mám při výuce používat. Už další den jsem musel jít učit.
Nervy jsem měl v kýblu. Ale nakonec jsem si nevedl vůbec zle. Jména děti jsem se zpamatovat ani nepokoušel. Na začátek mi bylo doporučeno mými staršími kolegyněmi, abych na ně byl spíš tvrdší, alespoň budu moct potom povolovat. Takže dohodnuli jsme si, že zdvyžený ukazováček bude znamenat ticho. To mi vydrželo zhruba 3 lekce, pak jsem prošel k mnohem intuitivnějšímu okřiku “ZIP IT”! Děti samozřejmě neznají moje sofistikované popkulturní zázemí, takže si mojí nevšední slovní zásobu záhy oblíbili.
A já jsem si docela rychle zvykl na ně. Už se ani nezlobím, když mě tu a tam oslovují paní učitelko. Mám všechny děti moc (upřímně:) rád, I když někdy mi připadaj zlehka tupé, ale tipoval bych, že to bude tím věkem (4-6 let).
Jasně mám ve své pedagogice jistý prostor ke zlepšení. Ale pořád si myslím, že mám velice solidní bilanci. Za 5 lekcí se zhruba 48 dětmi jsem rozplakal pouze dvě. Na jedno jsem tvrdě dotíral s jedním slovíčkem a on to chudák nějak neunesl a začal mi tam rudnout. Už jsem věděl, že je zle, aspoň jsem se pokusil to zahrát do autu, jenže to jsem nevěděl jaké piraně ty děti jsou. Oni to samozřejně okamžitě zmerčili a začali s komentáři typu. “Míro, proč brečíš?” nebo “Hele koukejte! Míra brečí”. V tu chvíli se mi klučiny zželelo, věděl jsem, že na jeho zvlhnutem ksichtíku mám nemalou zásluhu.
Druhý případ nebyl můj skrat. Jeden klučina mi tam blbnul, proto jsem si ho zkratka posadil po pravici. Ani ne za dvě minuty koukám a on mi tam čumí do zdi. Když jsem šel sondovat, co se děle, vypravil ze sebe srdcervoucí větu: “Mně se stýská po mamince;(“. S tím ti nepomůžu příteli, pomyslel jsem si a nechal jsem ho truchlit s vidinou, že se ještě stihne zapojit do výuky. Nestihl.
Buď jak buď, brigada je to moc příjemná. Vždycky mám takovej velmi příjemnej pocit na prsou a mám celej den dost dobrou náladu. Jo, Jo.. Dost mě to naplňuje.

[Z Oasis jsem přeladil na Friendly Fires ]

No ještě minulý týden proběhla geniální party Sociolok, která prostě naprosto nemá chybu. Můžu vám, říct, že jsem ten den nebyl v extra dobré náladě, ale udělal bych obří chybu, kdybych tam nešel.
Po dlouhé době sem viděl svoje spolužáky, které ve škole né a né potkat (Možná protože do té školy už moc nechodím, co .-D) Vypadl jsem kolem 4, ale večer se parádně povedl. Ve zkratce: Máme některé velmi sličné prvačky. Speciálně ID Saiha, která je 9.5! \ 10. Pokecal jsem s kamarády a kupodivu to byla plodná diskuze a žádný small talk. Good. No a taky jsem pomáhal jedné kamaradce, aby se dostala na kobylku jednomu dobrému kamarádovi. Myslim, že podařilo ke spokojenosti všech zúčastněných stran.
Už stačí.. eště si tam hodim rychle Pinback a pak jedu nový prison break.
M.

3 Comments:

Blogger Unknown said...

Tvuj zatim podle mne nejlepsi blog! Precet sem to jednim dechem ;) Pis casteji.

2:00 dop.  
Anonymous Anonymní said...

No s tou skolkou js'me dostal.)

8:19 dop.  
Anonymous Anonymní said...

vole, školka školka, hlavně ta fotka, rozumíš! kam se hrabe coxon! s tou fotkou už můžeš mít klidně sólo projekt!

3:08 dop.  

Okomentovat

<< Home