small talk boy

počasí, politika, zprávy ... znáte to?

středa, června 04, 2008

chewing nation 1#

Jak jsem slibil, pisu prvni dojmy z USA.

Prvni konfrontace s amerikou me cekelo hned v letadle, kde na vedlejsim sedadle sedel vytahly american Bruce. Jeste jsem ani nesedel a uz zacal sondovat, co jsem zac a tak dale.
Dozvedel jsem se, ze on pochazi z atlanty a v praze byl navstivit svoje pratele. Nutno dodat, ze na americke pomery mel povedomi o ceskych realiich. (machroval na me s utopenci a limonadovym joem.] ). K obedu podavali testoviny s rajcaty a spenatem(fotky se prdnu az jindy, tehle emericke pocitace jsou totiz k nicemu).
V letadle jsem se trochu vyspal, coz me temer stalo moji levou nohu, kterou jsem si silene prelezel. Davali i nejake filmy, ale povazte, ze kronika rodu spidewicku a 27 satu opravdu nejsou idealni cestoni filmy. Na druhou stranu jsem dosel ke zjisteni, ze cloveku k pochopeni deje staci vizualni aspekt. Obcasne promrkavani filmu jsem prokladal cetbou Platformy od Michela Houllebecqa.
Do atlanty jsem se dostal konem 5 jejich casu. Na kontrolu pasu jsem cekal dobrou hodinu a pul. spoj do charlottesville mi letel za dve hodiny, takze jsem si za paradoxni ceny nakoupil jaklko(0,99$) a jahodovy ice tea (2,14$)
Druha cesta probehla v poho, jen uz jsem byl seredne unaveny. Na letisti jsem si vybral taxikare afroamerickeho vzezreni a pokusil jsem se navazat svuj prvniamericky small talk. Rozmluva se zabrzdila zhruba po dvou replikach na obou stranach. Ale aspon jsem to zkusil. po zaplaceni 30$ dolaru jsem si to supajdil k baraku cislo 1900, kde na me cekal gauc na surfovani. vtipna situace nastala v momente, kdy mi michael rekl, ze nedostal muj potvrzujici mail, takze se dohodl nekoho jineho. Nicmene se zachoval jako kabrnak a poskytl gauc jak mne, tak benoitovi z belgie. Spalo se mi zle. Jet lag jeste neodeznel. pristiho dne jsem naplno pochopil, ze jsem se ocitl v jakesi semihypisacke komunite, kde se tridi uplne vsechno. Osazenstvo bylo opravdu pestre. V jednom momentu dum obyvalo osazenstvo z Begie, Iranu, mexika, indie, USA a japonska (Japonka byla kocka. Potom co prohlasila, ze Ironman je "awesome" jsem naprosto ztratil zajem.) rychle jsem se zbalil a letel na nadrazi greyhound, kde me vyzvedavala Tiffany z HR.

Uz mi tady na zada dychaji spolupracovnici, tak navazu jindy.

Štítky:

3 Comments:

Blogger cathack said...

awesome! tesim se na dalsi prispevky! preju hodne uspechu v novem svete a sily na prekonani jet lagu.

6:19 odp.  
Anonymous Anonymní said...

dobre dobre! tak louzi jsi zdarne prekonal, docela me zarazily ty ceny na letisti ktery mi prijdou snesitelny… hura na ebay :D

8:17 odp.  
Blogger sorrylooking said...

mazec, tenhle blog jede! :)

1:14 dop.  

Okomentovat

<< Home